Ke Štěpanickému hradu
Horní Štěpanice, kostel - Štěpanická Lhota, U lomu 2 km - Mrklov, Pod Žalým 3 km - odbočka ke hradu 5 km - Horní Štěpanice 6 km
Na orientačním plánu Benecka, který v listopadu 1993 vydal místní obecní úřad (měřítko 1:3636), najdeme nejen podrobnější zakreslení nejrůznějších objektů a cest, než je možné na obvyklých mapách, ale podle průvodce od spisovatele Miloše Gerstnera Cesty po kousku nebe i stručný popis sedmi vybraných cest (Předků, Básníků, Vlastenecké, Blouznivců, Do idyly, Sokolská, Milenců) - to už je sám o sobě hezký námět, jak se seznámit s Dolními či Horními Štěpanicemi, Štěpanickou Lhotou, Mrklovem či Beneckem. Následující krátké nenáročné putování nám představí především půvabnou lidovou architekturu a ruiny kdysi významného hradu Štěpanice.
V zářezu pod
vrchem Homolkou nad údolím potoka Cedronu leží půvabná horská ves
Horní Štěpanice. Končí tady odbočka ze silnice Dolní Štěpanice-Benecko.
U kostela na okraji vsi narazíme na zákaz vjezdu. Zastavíme tedy na prostorném
parkovišti. Stojíme na místě původního dřevěného kostelíka sv. Václava,
v zatáčce pod námi je stavení někdejšího známého hostince Na Benátkách,
před námi bývalá škola, ve které v letech l888 až 1909 učil řídící
Josef Šír, autor románů a povídek z Krkonoš. (Při využití veřejné dopravy
(autobus) zvolíme jako nástupní místo některou ze zastávek na trase.)
Původně farní ves je připomínána již r. 1361, v 16. stol.je uváděna dokonce
jako městečko. V okolí Štěpanic, na Zákoutí, se rýžovalo zlato. Vypovídá
o tom zástavní listina Jana Lucemburského už z r. 1337. Urbář z r. 1581
připomíná panskou pilu. Dominantou obce je jednolodní empírový kostel
Nejsvětější Trojice (1) z r. 1812. Zdejší gotická socha Madony
pochází z 15. stol., cínová křtitelnice ze 17. stol. a dva valdštejnské
náhrobní kameny ze 16. stol. Ve vsi najdeme nejen typické roubené chalupy,
ale i dnes již vzácná tzv. „krčková" stavení. Stavebním materiálem
byly na šířku kladené kulaté a půlkulaté špalky; zdi chalup tak získaly
- na rozdíl od pruhovaných roubenek - zajímavou „mozaiku“ letorostů dřeva.
Od parkoviště jdeme po silničce podél kostela do kopce. O kus výše jsou u cesty dva objekty staré Honcovy palírny (stará chalupa a novejší secesní dům). Sedlák Jan David Honců tu vyráběl kromě březové honcovky i slavnou enciánku - hořcový likér. Z pramene u kapličky bral vodu na další, po celých horách známý obchodní artikl - barevné limonády. My ale za hřbitovní zdí odbočíme na cestu vpravo, abychom prošli mezi evangelickým a katolickým hřbitovem. Pokračujeme vrstevnicovou cestou k lesu a na palouk, na kterém stojí pěkná usedlost a dál jdeme do údolí k silnici a autobusové zastávce „U lomu" (2) na okraji Štěpanické Lhoty. Po silnici se pak dáme pár kroků vpravo a první silničkou vlevo odbočujeme podél rekreačních domků do mírného kopce. Míjíme odbočku vpravo k lesíku Na chlomku i odbočky vlevo ke Lhotecku. Učiníme mírný oblouk vpravo, po cestě zleva se k nám připojí červená turistická značka od Předního Žalého. Po ní scházíme k vísce Mrklov, ležící na úpatí Žalého při potoku Cedron. Stejně jako roubené chalupy se tu udržuje i rázovité krkonošské nářečí.
Přicházíme na silnici, po ní jdeme jen pár kroků vpravo a pak scházíme po pěšině vlevo k potoku Cedron, podél něj pokračujeme ke křižovatce silnic s areálem prachovického mlýna. Vedlejší silnička stoupá podél kapličky s pramenem údajně zázračné vody do Horních Štěpanic, my se dáme po silnici směrem k Dolním Štěpanicím. V místech, kde vpravo končí les a kde se objeví první chalupa, odbočuje doprava do zarostlé stráně sotva znatelná pěšina. Pustíme se po ní. Přivede nás na hradní cestu a dál vzhůru ke zřícenině hradu Štěpanice (3). Založil jej na přelomu 13. a 14. stol. Jan z Valdštejna, syn zakladatele hradu Turnova a Valdštejna, Zdeňka z Valdštejna. Hrad vznikl v době, kdy byla dokončena první fáze kolonizace krajiny a nastávala fáze druhá - kolonizace hornická. V držení hradu se mj. vystřídali Janův vnuk Zdeněk, Heník z Valdštejna a ze Štěpanic. Jeho syn Jan patřil za husitských válek mezi přední katolické pány a Janovi synové, ač katolíci, se později postavili na stranu Jiřího z Poděbrad – odměnou jim byly vsi bývalého vrchlabského proboštství. R. 1492 si Hynek a jeho synovec Heník rozdělili majetek na část štěpanickou a jilemnickou. Heník z Valdštejna Štěpanicko neudržel a to připadlo druhé valdštejnské větvi (na Staré a Hořicích).
Štěpanický hrad přestal sloužit jako obytné sídlo, r. 1524 byl vrchností definitivně opuštěn. r. 1543 je uváděn jako pustý, ani další majitelé panství (Zárubové z Hustířan. Albrecht z Valdštejna, Harrachové) neučinili nic pro jeho obnovu. Objekt chátral, kámen byl využíván při stavbě okolních vsí.
Štěpanický hrad se skládal ze dvou částí - horní a dolní. Z dolní zůstala část obvodové zdi s hranolovou baštou, z horní, obtížně přístupné, se zachovaly malé úseky zdiva. Vzhledem k tomu, že vznikla Valdštejnova nadace na obnovu štěpanického hradu, je reálná naděje, že tato významná památka přečká i další věky.
Z hradního areálu se vracíme na hradní cestu a po ní pohodlně vlevo mírně stoupáme do ohybu silnice a k parkovišti u kostela na okraji Horních Štěpanic.
Další doporučené cíle:
Dolní Štěpanice - 1,5 km jihozápadně od Horních Štěpanic, četná roubená stavení z 18. stol., pseudogotická kaple sv. Jana Nepomuckého z 19. stol., kříž z r. 1799. Rodiště Vladimíra Slavínského (1890-1940), filmového režiséra, který první filmoval krkonošské exteriéry. Pamětní deska Jana Buchara, který zde 41 roků působil jako řídící učitel a patřil k největším propagátorům lyžování a turistiky v Krkonoších. Na pile hraběte Harracha byly r. 1892 podle norského vzoru vyrobeny lyže z bukového dřeva pro lesnický personál.
Hrabačov - 3 km jihozápadně od Dolních Štěpanic při hlavní silnici Liberec-Vrchlabí, začátek Horské silnice prezidenta Osvoboditele T. G. Masaryka na Krkonoš, otevřené r. 1936.
Jilemnice - významné město a centrum cestovního ruchu 1 km od Hrabačova se zeleným stromem (jilmem) ve znaku. Zámek ze 16. stol. později upraven a r. 1892 pseudorenesančně přestavěn, na místě původního kláštera cisterciáků a tvrze, dnes v objektu Krkonošské muzeum (dějiny lyžařství, Kavánova galerie, Metelkův pohyblivý betlém, vlastivědné sbírky atd.). Radnice z r. 1781 (1788 loubí, 1819 a 1838 empírové úpravy, 1850 hranolová věž), raně barokní budova bývalého pivovaru z r. 1710. Klasicistní a barokní domy na náměstí, dřevené roubené chalupy při silnici do Mříčné - „tzv. zvědavá ulička". Na náměstí empírová kašna z r. 1836. Barokní kostel sv. Vavřince z let 1729-1736, pozdně barokní fara z konce 18. stol., barokní sochy atd. Rodiště spisovatele Jaroslava Havlíčka a dějiště jeho románů (Petrolejové lampy, Neviditelný, Helimadoe).